Một số nhà Hoá Học

[Tucurie]

<span style='font-size:18'>Friedrich August KEKULE, later Kekulé von Stradonitz


Friedrich August von Stradonitz Kekule byl nemecky chemik, zijici v letch 1829 - 1896. Jeho prapredkove pochazeli ze staroceske vladycke rodiny Kekulu ze Stradonic na Slansku. Kekule se zabyval teorii vaznosti - jeho predpokladu o ctyrvaznosti atomu uhliku a schopnosti vzajemneho spojovani - retezeni - je prisuzovano prvenstvi. Stejny predpoklad uvedl v te dobe nezavisle napr. skotsky chemik Archibald Couper (1831 - 1892), jemuz se pricita navrh psani vzorcu s valencnimi carkami. Rok 1858, kdy Kekule zverejnil sve nazory, se casto oznacuje jako zacatek rozvoje organicke chemie. Kekule ji ve sve ucebnici organicke chemie z let 1859 - 1861 vymezil jako chemii sloucenin uhliku. Stal se znamym zejmena svym navrhem strukturniho vzorce benzenu

[Tucurie]

<span style='font-size:18'><span style='color:red'>"Nothing is lost, nothing is created, everything is transformed."
Antoine-Laurent de Lavoisier </span>


Antonie Laurent de Lavoisier byl vsestranny francouzsky vedec, zijici v letech 1743 - 1794). Byl vynikajicim experimentatorem a autorem cetnych pojednani z oboru geologie, fyziky, matematiky a predevsim z chemie. Venoval se tez obchodni cinnosti (zprvu jako podilnik, pozdeji vedouci tovarny na le a take generalni najemce dani). Z teto cinnosti financoval svuj spolecensky a vedecky zivot. Za francouzske revoluce byl oznacen za nepritele lidu a v roce 1794 byl popraven.
Prispel predevsim k rozsireni metod kvantitativni analyzy, k vysvetleni procesu dychani a horeni a tim i k vyvraceni flogistonove teorie. Pouzil experimentalni vysledky jinych badatelu (predevsim Scheeleho a Priestlyho) se spalovanim a zihanim latek, jejich pokusy overil a mnohe jako puvodni sam vypracoval. V roce 1777 vystoupil se svou teorii horeni a dychani - oxidacni teorii. Trebaze v ni bylo jeste leccos nejasneho, prispela k tomu, ze se konecne prestalo verit, ze vzduch je nerozlozitelna latka a zacalo se brat jako fakt, ze kyslik - slozka vzduchu - podporuje dychani a horeni. Lavoisier tez vypocital, ze kysliku je ve vzduchu jedna petina a zbytek tvori dusik. Z kvantitativnich pokusu vyvodil zakon zachovani "hmoty", za jehoz objevitele je spolu s M. V. Lomonosovem povazovan. Lavoisier byl tez spoluautorem pokusu o prvni racionalni nazvoslovi chemickych latek. Navrh vysel knizne roku 1787 a byl vysvetlen v jeho ucebnici z roku 1789.

[Tucurie]

<span style='font-size:18'> Marie&Pierre Curie

[Tucurie]

<span style='font-size:18'>Michail Vasiljevic Lomonosov


Michail Vasiljevic Lomonosov byl rusky polyhistor, basnik a prekladatel, zijici v letech 1711 - 1765. Tento vedec je autorem mnoha odbornych spisu nejruznejsiho zamereni. Lomonosov jeste pouzival pojem flogiston a nevyvratil ani uceni o ctyrech zivlech (vode, vzduchu, ohni a zemi). Jeho nazory na slozeni latek i jeho experimenty ho radily mezi zakladatele chemicke atomistiky.
V predstavach o atomove a molekularni strukture vychazel z Boylovy korpuskularni teorie. Rozlisoval dva druhy castic - korpuskuli (ve smyslu dnesnich atomu a molekul), a pripoustel i stejnorode korpuskule (dnesni molekuly prvku). Zduraznoval nutnost posuzovat predevsim kvantitativni znaky castic - jejich polohy a rychlosti. Na rozdil od svych predchudcu nepovazoval teplo za prvek, ale videl v nem vyjadreni otaciveho pohybu korpuskuli.
Princip zakona zachovani "hmoty", za jehoz spoluobjevitele je Lomonosov povazovan, je zaznamenan jiz v roce 1748 v jeho korespondenci s matematikem Leonhardem Eulerem (1707 - 1783). K publikaci zakona vsak doslo az v roce 1760, kratce pote, co Lomonosov provedl overovaci pokusy. Vyznamnym Lomonosovovym prinosem pro chemii byla aplikace kvantitativnich metod.

[Tucurie]

<img border='0' alt='image'src=http://www.nobel.se/physics/articles/curie/c_marie1.jpg>


Marie Curie Sklodowska byla vedecka pracovnice polskeho puvodu, zijici v letech 1867 - 1934. Pusobila ve Francii, byla spolupracovnici Henriho Becquerela a manzelkou vyznamneho francouzskeho fyzika Pierra Curie.

Byla prvni zenou pusobici jako profesorka na Sorbonne. Je povazovana za zakladatelku radiochemie, zaroven je dvojnasobnou nositelkou Nobelovy ceny z let 1903 (s H.Becquerelem a svym manzelem za fyziku za vyzkum zareni - radioaktivity) a 1911 za chemii (za objev radia a polonia, za vyzkum jejich vlastnosti a za jejich izolaci). Zalozila a vedla institut radia v Parizi a zaslouzila se o vyuziti radia v lekarstvi.

Sama se stala jednou z prvnich obeti zhoubnych ucinku zareni. Jeji manzel a vedecky partner Pierre Curie (1859 - 1906) se zabyval krystalografii, studoval piezoelektrinu a pak biologicke ucinky radioaktivniho zareni. Dcera Marie Curie - Irene Joliot-Curie (1897 - 1596) a jeji manzel Frederic Joliot-Curie (1900 - 1958) objevili v roce 1934 umelou radioaktivitu (Nobelova cena v roce 1935) a prokazali, ze hmotnosti neutronu a protonu jsou priblzne stejne. Oba patrili mezi aktivni bojovniky za mir. Joliot-Curie byl od roku 1950 predsedou Svetove rady miru.

[Tucurie]

<img border='0' alt='image'src=http://www.volny.cz/michal_bachman/images/vant_hoff.gif>

Jacobus Henricus van't Hoff byl nizozemsky chemik, zijici v letech 1852 - 1911. Jako prvni vedec ziskal roku 1901 Nobelovu cenu za chemii za objev zakonitosti chemicke kinetiky a osmotickeho tlaku. Prvni vyznamnou praci s nazvem "Chemie v prostoru" z roku 1874 se zaradil mezi zakladatele stereochemie. Zavedl predstavu tetraedrickeho atomu uhliku a rozpracoval otazku opticke aktivity. Obdobne chemicke predstavy jak van't Hoff, vznikle zrejme nezavisle, publikoval jen o dva mesice pozdeji jeho pritel a drivejsi francouzsky chemik Jeseph Achille Le Bel (1847 - 1930), teorii vsak neformuloval tak jasne.

[Tucurie]

<img border='0' alt='image'src=http://www.volny.cz/michal_bachman/images/arrh.jpg>


Svante August Arrhenius byl svedsky fyzik a chemik, zijici v letech 1859 - 1927. Byl to take jeden z nejvsestranejsich prirodovedcu sve doby. Teorii elekrtrolyticke ociace, za niz obdrzel v roce 1903 Nobelovu cenu, se zabyval jiz ve sve ertacni praci (1883). Stipendium Svedske akademie ved mu umoznilo poznat vyznamna evropska vedecka pracoviste i osobnosti, jako Ostwalda, Nernsta, van't Hoffa a dalsi. Spolu s nimi byl Arrhenius zakladatelem fyzikalni chemie a jejiho odborneho casopisu.

[Tucurie]

<img border='0' alt='image'src=http://www.volny.cz/michal_bachman/images/fischer.jpg>


Emil Hermann Fischer byl nemecky chemik, zijici v letech 1852 - 1919. Je nositelem Nobelovy ceny z roku 1902 za syntezy cukru a purinu. Krome hlavniho oboru - vyzkumu cukru - studoval slozeni bilkovin, vypracoval metodu deleni aminokyselin, zjistil slozeni kofeinu a theobrominu, navrhl hypnotikum Veronal, objevil fenylhydrazin. Je tez povazovan za zakladatele moderni lekarske chemie.

[Tucurie]

<img border='0' alt='image'src=http://www.volny.cz/michal_bachman/images/hawo.jpg>
Sir Walter Norman Haworth byl britsky organicky chemik, zijici v letech 1883 - 1950. Je nositelem Nobelovy ceny za chemii z roku 1937 za vyzkumy struktury sacharidu a vitaminu C. Spolu s Haworthem dostal Nobelovu cenu svycarsky chemik Paul Karrer (1889 - 1971) za vyzkum karotenoidu a vitaminu A a B.

[dinhdong]

giỏi quá
sao bạn sưu tầm được nhiều vậy
cho tôi biết với
nhưng mà nếu mình chi cho ảnh rồi còn lại thông tin tự viết bằng tiếng việt thì hay hơn,cái đó lại phảiđi tìm thông tin ở ngoài ,đúng không.

[Tucurie]

dinhdong muốn biết ngờ uồn gốc của mấy cái ảnh ở trên thì click chuột phải vào mấy cái ảnh đó,chọn properties là biết ngay mà!
Còn về phần thông tin,tại nhiều thứ tiếng quá nên ngại dịch lắm!Ai biết tiếng gì thì đọc thông tin bằng tiếng đó!:D